Výroky - co Michael Jackson řelk

15. června 2010 v 12:00 | Denulidinek |  O něm

Z knihy Tanec jako sen....

Láska

Láska je podivná, chceme-li ji popsat. Je snadné ji cítit, ale je tak prchavá, chceme-li o ní mluvit. Je jako kousek mýdla ve vaně - člověk ho má v ruce, dokud ho nedrží příliš pevně. Někteří lidé stráví své životy hledáním lásky mimo ně. Myslí, že ji musí pevně uchopit, aby ji měli. Ale láska jim vyklouzne jako mokrý kousek mýdla. Držet lásku není nesprávné, ale je třeba naučit se ji držet lehce, mazlivě. Nechat ji letět, když chce. Když může být svobodná, je láska tím, co dělá život plným, plným radosti a objevů. Je tekutinou a energií, která podněcuje mou hudbu, můj tanec, vše. Pokud je láska v mém srdci, pak je všude.
Děti
Děti mi ukazují svými čtveráckými úsměvy boha v každém člověku. Tato prostá dobrota jim vyzařuje přímo ze srdcí. Chce-li dítě čokoládovou zmrzlinu, prostě si o ni řekne. Dospělí se zapletou do problému, zda zmrzlinu jíst, či ne. Dítě si ji prostě spokojeně vychutnává. Co se potřebujeme od dětí naučit, není dětinskost. Jejich společnost nás spojuje s hlubokou moudrostí života, která je neustále přítomná a pouze žádá, aby byla prožita. Nyní, když je svět tak zmatený a jeho problémy tak složité, cítím, že potřebujeme své děti více než jindy. Jejich přirozená moudrost ukazuje cestu k řešení, které leží, čekajíc na poznání, v našich vlastních srdcích.
Poslední slza
Tvá slova mne bodla do srdce a já jsem ronil slzy bolesti. "Táhni!" vykřikl jsem. "Toto jsou poslední slzy, které kvůli tobě vypláču." Tak jsi odešla. Čekal jsem hodiny a ty ses nevrátila. Té noci opuštěný jsem ronil slzy zoufalství. Čekal jsem týdny, tys však neměla co říci. Když jsem pomyslel na tvůj hlas, tekly mi slzy opuštěnosti. Čekal jsem měsíce, ale tys pro mne nezanechala žádné znamení. V hloubi srdce jsem ronil slzy beznaděje. Je divné, že všechny ty slzy nedokázaly odplavit bolest! Pak náhle jedna myšlenka lásky pronikla mou hořkostí. Vzpomněl jsem si na tebe v jasu slunce, s úsměvem tak sladkým jak májové víno. Začaly mi téct slzy vděčnosti a ty ses zázračně vrátila. Měkké prsty se dotkly mé tváře  a ty ses ke mě sklonila s polibkem. "Proč jsi přišla?" zeptal jsem se. "Utřít tvou poslední slzu," odpověděla jsi. "Byla to ta, kterou jsi šetřil pro mě."
Odvaha
Je pozoruhodné, co vyžaduje odvahu a co nikoliv. Když vstupuji na scénu před tisíce lidí, necítím se být statečný. Daleko víc odvahy je třeba k vyjádření svých skutečných pocitů jedné osobě. Když přemýšlím nad odvahou, myslím na Zbabělého lva z pohádky Čaroděj ze země Oz. Ten vždy prchal před nebezpečím. Často plakal a třásl se strachem. Ale také se dělil o své skutečné pocity s těmi, které miloval, i když ne vždy se mu tyto pocity líbily. To vyžaduje opravdovou odvahu, odvahu být důvěrný. Vyjádřit své pocity není totéž jako vzdát se někomu - znamená to přijmout své srdce a řídit se jím, ať říká cokoliv. Když má člověk odvahu být důvěrný, ví, kdo je, a nechá ostatní, aby to viděli. Je to děsivé, protože se cítí tak zranitelný, tak vystavený odmítnutí. Ale bez smíření se se sebou je tento typ odvahy, který předvádějí hrdinové ve filmu, prázdný. Odvaha být čestný a důvěrný otevírá cestu k sebeobjevení. Nabízí to, co si všichni přejeme, slib lásky.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Soso Soso | Web | 15. června 2010 v 14:26 | Reagovat

prekrásny slova :-)

2 Monika Monika | Web | 15. června 2010 v 16:11 | Reagovat

na blogu máš ty objed. avatary, ale omlouvám se, vůbec se nepovedly: http://monika-graphic.blog.cz/1006/avatary-objednavka-42

3 michaeljackson-pop michaeljackson-pop | Web | 7. července 2010 v 21:49 | Reagovat

nádhera...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama